Aktuality

Připravovaná novela insolvenčního zákona

21. listopadu 2022

V poslanecké sněmovně probíhá připomínkové řízení k novele zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Od roku 2006 jde již o 42. novelizaci. Za zásadní změnu lze považovat implementaci směrnice o restrukturalizaci a insolvenci v části týkající se oddlužení, a to v podobě zkrácení doby oddlužení z dosavadních 5 let na 3 roky.

image

Návrh zákona již spatřil světlo světa, a včetně důvodové zprávy je možné nahlédnout do jeho útrob. Je to dobré, nebo to dobré není? Záleží na úhlu pohledu...

Co třeba z pohledu dlužníka?

Do ustanovení § 36 odst. 3 insolvenčního zákona (dále InsZ) bylo vloženo doporučení o prodloužení průběhu oddlužení, definováno je v ustanovení § 412b, odst. 6 a 7. Insolvenční soud pak může prodloužit dobu oddlužení o  počet měsíců, ve kterých dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, a to zejména povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 písm. a) a h), tedy v případě, že nevykonává přiměřenou výdělečnou činnost, o získání příjmu neusiluje, nebo nevynakládá veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat k plnému uspokojení svých věřitelů. Průběh oddlužení lze prodloužit i opakovaně, nejvýše však v souhrnu o 12. měsíců. Z ust. § 38 odst. 1 nově vypadlo určení odměny správce z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek ve výši 25 % výše stanovené prováděcím předpisem pro odměnu správce při konkursu. 

Po rozhodnutí o úpadku, dle § 136 insolvenční soud nově přikáže plátci mzdy nebo jiného příjmu dlužníka, aby prováděl srážky za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje správce, náležící za období do schválení oddlužení. Plátce bude provádět srážky ve výši přednostní pohledávky. Z těchto provedených srážek správce přednostně uspokojí pohledávky podle 
§ 169 odst. 1 písm. e), které vzniknou po rozhodnutí o povolení oddlužení. Za další významnou změnu lze považovat i odst. 4 téhož ustanovení, kdy v rozhodnutí o úpadku, případně kdykoli po povolení oddlužení, může insolvenční soud přikázat plátci mzdy, aby insolvenčnímu správci do rozhodnutí o schválení oddlužení vyplácel peněžní prostředky k uspokojení pohledávek, které vzniknou po rozhodnutí o úpadku. Současně uloží správci povinnost, aby tuto částku bez zbytečného odkladu vyplatil věřiteli. V tomto případě by mělo zejména dojít k rychlejšímu narovnání věřitelů pohledávek z běžného výživného, a budeme doufat, že tomu tak skutečně bude.

Dlužník, jehož majetková podstata, ani příjem neumožňují provést zákonem stanovenou srážku v minimální výši, může k návrhu na povolení oddlužení připojit závazný příslib se souhlasem, aby zbývající částku k úhradě pohledávek ze základní srážky srazil přímo plátce mzdy. Další, pro některé dlužníky ne příznivou novinkou je ust. v odstavci 3 písm. c) § 406, který nahradí dosavadní zcela a to určením předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a průměrnou výši měsíční splátky nutnou pro dosažení uspokojení věřitelů podle § 412a odst. 1.
 
Od schválení oddlužení je pak dlužník nově oprávněn použít k plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty i základní částku, která nesmí být sražena ze mzdy. Odpadnou tím dnes hojně využívané darovací či důchodové smlouvy, o jejich plnění ze strany dárců či poskytovatelů důchodů není ve většině případů pochyb, a jsou jen nutnou podmínkou schválení oddlužení splátkovým kalendářem ze zpeněžením majetkové podstaty, přičemž dar či důchod si hradí jejich jménem dlužník sám. 
Mezi nové povinnosti dlužníka po schválení oddlužení lze zařadit jeho povinnost v případě, že je nezaměstnaný, usilovat o získání příjmu, a to i v součinnosti s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, přičemž nesmí odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. 
Ustanovení § 412 je novelou stiženo i v následujícím. Dalšími z povinností dlužníka je povinná součinnost insolvenčnímu správci po dobu až tří let, kdy je dlužník povinen součinnosti v rozsahu nezbytném pro zpeněžení dosud nezpeněženého majetku, pokud náleží do majetkové podstaty. Při posouzení, zda dlužník vynakládá veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů a zda vykonává přiměřenou výdělečnou činnost, vezme insolvenční soud v úvahu schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů dlužníka je třeba také zkoumat, zda se dlužník nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Má se za to, že dlužník řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu, není-li v případě nezaměstnanosti do 15 dnů zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nebo byl-li z této evidence pravomocně vyřazen. Zprávu o svém úsilí předloží dlužník insolvenčnímu správci nejpozději na počátku každého dvanáctého měsíce plnění splátkového kalendáře. K této povinnosti může také vyzvat dlužníka správce, a to vždy při poklesu průměru dlužníkových příjmů. Ve zprávě dlužník zhodnotí své úsilí a podrobně popíše kroky vedoucí k dosažení a zvýšení příjmu.

Splnění oddlužení, stávající § 412a, nově je navrhován jako splnění předpokladů pro osvobození. Zde prozatím není zcela jasno, která ze dvou navrhovaných variant bude nakonec schválena. Ve variantě I se v § 412a odst. 1 písm. b) navrhuje předpoklad, že po dobu 3 let plnil dlužník všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení; má se za to, že tyto povinnosti splnil, jestliže dosáhl alespoň 30% míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Varianta II předpokládá splnění oddlužení, pokud dlužník plnil po dobu 3 let všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, má se za to, že tyto povinnosti plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení. V obou nově navrhovaných variantách je obsažen nový odst. 4, podle kterého by v případě, že bylo dlužníku přiznáno osvobození podle § 414 v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení, činí doba nového oddlužení podle odst. 1 písm. b) 5 let

K úpravě je navrhováno i ustanovení § 412b v prvním odstavci, kde je uvedeno, že insolvenční soud může po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení i opakovaně až na celkovou dobu 1 roku. V nově navrhovaném odstavci 6 může insolvenční soud prodloužit dobu oddlužení o počet měsíců, ve kterých dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z povinností § 412 odst. 1 písm. a) a h). Průběh oddlužení může prodloužit i opakovaně, nejvýše však v souhrnu o 12 měsíců. 

Oddlužení insolvenční soud neprodlouží, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že prodloužením průběhu oddlužení nebude dosaženo uspokojení pohledávek jiných než odměna a hotové výdaje správce. 

Osvobození dlužníka od placení pohledávek vydá insolvenční soud v případě, že byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a. Jestliže insolvenční správce nedoporučil rozhodnout o osvobození dlužníka, uvede tyto důvody soud v odůvodnění. Osvobození nebrání zpeněžení majetku, který dosud nebyl zpeněžen, pokud náleží do majetkové podstaty, a byl uveden ve výtěžku zpeněžení podle schváleného způsobu oddlužení. 

Pokud nejsou po vydání zprávy insolvenčního správce pro osvobození splněny předpoklady podle § 414, vydá insolvenční soud rozhodnutí, ve kterém uloží dlužníku povinnost do doby podání nové zprávy pro osvobození měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku obdobně podle § 398 odst. 3. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí insolvenční správce tyto částky uloží na zvláštní účet podle § 36 odst. 5. 

Osvobození podle § 414 dlužníku insolvenční soud odejme v době trvání povinnosti poskytnout součinnost ke zpeněžení dosud nezpeněženého majetku, pokud dlužník závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje tuto povinnost, nebo vyjde-li najevo, že dlužník oddlužením sledoval nepotivý záměr

V případě, že dlužník není schopen po dobu delší než 3 měsíce splácet v plné výši splátku podle§ 395 odst. 1 písm. b), v důsledku okolností, které zavinil, v rozporu se závazným příslibem podle § 391 odst. 3 nebo v důsledku zvýšení základní částky, která nesmí být sražena, insolvenční soud schválené oddlužení zruší, a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (ust. § 418). 

K znepřístupnění dlužníka ze seznamu dlužníků dojde nově uplynutím 3 let od právní moci rozhodnutí o osvobození, nejdříve však po nabytí právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení pod § 413.

A co z pohledu věřitele? O tom zase někdy příště.

Autor: Mgr. Ing. Ivana Pátková, LL.M.
____________________________________________
Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon v platném znění.
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), Platné znění s vyznačením změn, zdroj Zákony pro lidi - Monitor změn.

Spojte se s námi

Kancelář insolvenčního správce Mgr. Petr Brož
Pobočka:
Pražská 3, 535 01 Přelouč
Mgr. Ing. Ivana Pátková, LL.M.
tel: +420 775 891 000
E-mail: ivana.patkova@akbroz.cz

Otevírací doba

Pondělí - po předchozí dohodě
08:00 - 12:00

Úterý - Pátek
pouze pro objednané